Nemám už peníze a
vypadám jak z muzea
exemplář téměř na kost zchudlý.
Denně si dávám ešus nudlí
a dorážím se vločkami,
denně se ptávám:
proč, mami, mě porodilas na jídlo a ne na třeba elektřinu
jíž bych se za pár šupů živil
přímo ze zásuvky?
Ale komu vinu
připsat, když genetický kód je neoblomný?
To by se, jářku, pánbůh divil
vida mě, jak v hubě s dvěma hřebíky
tu lačně u zásuvky stojím.
Ale někdo to první zkusit musí
i když se, pravda, trochu bojím.
Jen do toho!
Snad najím se
bez vyražení pojistek…
Bác.
Hodnoťte:
Zhlédnuto 29x